V pondělí jsem se vrátil z Anglie, kde jsem strávil celý týden a bylo to zajímavé z několika pohledů. Jednak jsem cestoval po delší době autem, musel jsem pár věcí odvézt do Lutonu, v druhé půlce týdne se přesunout do Manchesteru, cestou nakoupit pár dárků pro LRs a měl jsem také jednání s naším pivním dodavatelem v Blackburnu, odkud jsem přivezl vzorky nových piv z portfolia Green King. Další zajímavostí bylo, že ačkoli na Ostrovy jezdím už víc jak 20 let a obvykle několikrát do roka, ještě nikdy jsem nezažil v Anglii sníh. A nejenom v Anglii, cestou tam se jelo po sněhu ve všech pruzích už od Bruselu s tím, že v Německu byl pod sněhem rychlý pruh, kterým jsem si to frčel stovkou a cítil jsem se jak King of the road, když dýchavičná naložená Disco TD5 předjížděla všechny BMW a Mercedesy a byla vlastně nejrychlejším autem široko daleko. Můj oblíbený viktoriánský hotel v Lutonu má parkoviště dole pod svahem, odkud jsem do kopce tahal hned první ráno na kurtě jednoho Mercedesa, protože zadohrab s motorem vpředu a letní gumy na sněhu, to opravdu nefunguje. Zajel jsem si na pivko do oblíbené historické hospůdky The Cross Keys, to nemůžu nikdy vynechat. Pravé cask-conditioned ale v baráku z 15-tého století, kde je od začátku 18-tého hospoda, chutná snad ještě lépe, než kde jinde.
Cestování do Manchesteru mezi kamennými zídkami a živými ploty oblasti Peak District bylo umocněno faktem, že cestou nahoru ležela krajina pod sněhem, zatímco o pár dní později cestou zpět k Doveru se stráně po oblevě zelenaly jak u nás na jaře.
Pivní festival v Manchesteru byl úžasnou záležitostí. Člověk se musel obrnit trpělivostí a velkou žízní, protože z prostor, kde je narváno jak v hypermarketu před Vánocemi, obvykle prchám, sotva tam nahlédnu, ale tady byla výborná atmosféra. Přesto, že na pípách bylo na 300 různých piv, neviděl jsem tam žádného vyloženě ožralého člověka. Věkové spektrum bylo široké od dvacetileté omladiny až po důchodce. Velmi přínosné bylo si vždycky k někomu přisednout a dát se s ním do řeči, tak jsem se dozvěděl spoustu nových informací, jako že třeba na jihu Anglie se pije světlé golden ale skoro ve stejné míře jako klasický polotmavý bitter, zatímco od Middlands na sever se pije daleko víc tmavých porterů a stoutů, což je navíc ještě umocněno zimou. Ochutnával jsem různé speciály jako třeba sezónní India Black Ale od Thwaites, což byla úžasná černá IPA (trochu protimluv) se 7,4% alkoholu, měl jsem i barley wine (což je druh piva, nikoli víno) s 10,5% alkoholu, to by se dalo jíst příborem. Ochutnal jsem skvělé welšské Celebration ale od pivovaru ve stejnojmenném městě Conwy, vynikající byla i piva ze Skotska nebo třeba z ostrova Man. Z českých piv se točil Budvar a Pilsner za nechutných 5 liber za pintu, oba pivovary také akci sponzorovaly, stejně jako mnoho britských pivovarů, zejména těch místních, třeba Joseph Holt nebo Robinson's. Byla to výborná akce a jsem rád, že jsem se jí zúčastnil.
Ochutnávám vzorky z pivovaru Green King (Suffolk) a Belhaven (Skotsko) a je tam spousta dobrot, tak se můžete těšit na naši rozšířenou nabídku. Na zkoušku rozjíždíme dovoz sudových piv z pivovaru Robinson's ve 20-ti litrových Petainerech. Ty se narážejí shodnou hlavou MicroMatic S, jako klasické Kegy a vzhledem k charakteru ale se hodí pro soukromé akce bez aktivního chlazení a s pohonem pumpičkou nebo kompresorem, který každý správný Land Roverák musí mít v autě. Budou samozřejmě k mání i v některých hospodách, až bude vše dohodnuto, dám vědět, ve kterých.
Na závěr přidávám pár fotek a pokud zrovna popíjíte nějaké to pivko, tak dobrou chuť a cheers:!:

Aktuálně: 1979 SIII 88" 2,25 l Petrol a 1983 two-door Range Rover V8; Dříve navíc: 1969 SIIa 88" 2,5 l Petrol, 2003 Discovery 2 TD5, 2005 Discovery 3 TDV6 S, 2011 Discovery 4 SDV6 SE, 2016 Discovery 4 SDV6 HSE a 2021 Defender 110 SE D250