Tak naše cesta nakonec dopadla dobře. Vzhledem k tomu, že to byla naše první cesta Defíkem dál než do Krkonoš a v autu se vlastně vůbec nevyznám, tak jsem se snažil poctivě připravit. Nakoupil nářadí, promazal všechno, co šlo promazat, nechal se u Bigiho poučit , co kde na autě je, bohužel nevyužil nabídku Eliotta na bednu s dílama, ale aspoň si nechal od IvanaM poradit kam jet a co vidět. Takže přípravy velkolepý. Následovalo to, co zřejmě následovat muselo. Den 0 - tedy pátek před odjezdem odpoledne mi v tunelu ze Zbraslavi k Břežanům přestalo auto dobíjet, pak vyletěla šíleně teplota a přestal fungovat posilovač. Střelhbitou konzultací jsem diagnostikoval prasklý řemen. U nás na dvoře v Kunraticích se ukázalo, že se vysypalo ložisko ve vodící kladce, ta se ohnula, takže řemen šel do háje. Odpoledne jsem se tedy vydal do Nehvizd k Bigimu, který se mezitím stavil u Adama v Kolíně, takže jsem obdržel dvě kladky, dva řemeny a jel do Kunratic montovat. Ještě jsem dokoupil filtry a večer nakládal auto. V sobotu jsme vyrazili vstříc krásné dovolené. Dojeli jsem do Švýcarska, kde se auto poprvé uvařilo. Dolil jsem vodu, odvzdušnil a řešil co dál. Rozhodli jsme se dojet do Itálie, kde zakempujeme a ráno to zkusíme opravit. Když jsem po 40 km uvařil auto po druhé, už to přestala být zábava. Stál jsem na parkovišti, koukal do motoru, když tu ke mě přišel seriozní pán v obleku švýcarské pošty a koukal se mnou. Shodli jsme se, že je to termostat a že by neměl být problém ho vyndat a jet bez něj, že prostě špatně otevírá mezi okruhy. Problém byl, že jsem netušil, kde takový termostat je. Pán okamžitě určil jeho umístění pod zadním krytem vodní pumpy. S radostí, že vím jak pokračovat, jsem dojel k jezeru Como (cestou jsme asi 3x vařili) a ráno v 7:30 se pustil uprostřed kempu do opravy. Když se mi po asi hodině podařilo konečně odmontovat všechny šrouby na zmíněném zadním krytu, zjistil jsem, že tento nedokážu sundat, protože je na něm vevnitř nějaká příruba. Zkoušel jsem to chvíli, pak to vzdal a nad rozebraným motorem volal Adamovi do Kolína. Ten mě ujistil, že to co rozebírám, je opravdu vodní pumpa a že termostat tam tedy rozhodně není a že rozebírat vodní pumpu mu opravdu nepřijde jako dobrý nápad a že můžu doufat, že jsem si s ní něco neudělal. Takže jsem další čas strávil zpětnou montáží víka vodní pumpy a hadic, které jsem musel sundat. Navíc jsme museli odjet z kempu, protože pán chtěl zaplatit další den. Podařilo se nám ujet cca 30 km na nějakou benzínku u Milána, kde jsme uvařili zase a tak nezbylo než zastavit. Jak je v Itálii zvykem o siestě mají samozřejmě zavřeno, takže chvíli po našem příjezdu stáhli rolety a další 4 hodiny se tam nikdo neukázal. Na druhou stranu to byl přesně potřebný čas, za který se mi podařilo rozpojit všechny svorky k hadicím kolem termostatu (což se jen se sikovkama dělá strašně bezvadně), vyndat termostat, rozsekat jeho vnitřní mechanizmus šroubovákem a dalšími prostředky tak, aby zůstal otevřený a to dokonce tak skvěle, že se mi podařilo skoro nepoškodit vnější plastové pouzdro, do kterého je zatavený a zase opravený nandat zpátky. Takže po 4 hodinách, totálně spálený od sluníčka, od motoru, od horké vody, odřený a pekelně nasraný, že jsem taková talpa, jsem dolil vodu, odvzdušnil a odjezdil krásně celou dovolenou bez jediného dalšího problému .. Takže děkuji Bigimu, Adamovi za technické poradenství a IvanoviM, za cestovně - geografické poradenství, dovolená byla skvělá
