CZECH LAND ROVER FORUM

Jojo, schůdek na vydrápání se do kabiny.

To je super

Moc pěkné

Kola prostě dělají auto

Nádrž postupně pucuju, je to síla, kolik bordelu je na nádrži, která je za tmy na první pohled v podstatě zvenčí čistá.

Dnes jsem vyndal plovák z nádrže a podíval se dovnitř. Ještě větší síla je, kolik bordelu je uvnitř, když jsem polovinu blíž plnícímu otvoru vypral hadicí i wapkou. Za příčkou to už není dršťková, ale spíš štrůdl. Fotka je kolmo dolů otvorem po vyndání plováku - vidět je trubička, která dole směřuje k vypouštěcímu otvoru (ten ani pod nánosy není vidět) a příčka na dně nádrže. Plus asi dvě šišky štrůdlu.
Už mi přišla kyselina, až bude příští týden čas, bude moření

Nádrž jsme trochu odrezili, vykloktala si štěrkem. Moření kyselinou citronovou nepřineslo velký pokrok, mimo zjištění, že nádrž teče

Nádrž poputuje do Poříčí nad Sázavou na vyčištění a lakování zevnitř i zvenčí, už na to nemám nervy V sobotu jsme vyndali karburátor (SU HD6), už na něj mám od Burlenu opravnou sadu. Směs byla hrozně bohatá a na štelovací šroub to vůbec nereagovalo - zřejmě špatně sestavený karbec.

Předchozí majitel byl obecně velký pohádkář - prý s tím každý měsíc jezdili aspoň 50 km. S tím kravincem v nádrži si nedokážu představit, že by ujel víc než 5 km. Motor smrděl, jakoby se v něm spalovala fermež - a nádrž tomu celkem odpovídala. Motor šel nastartovat i v zimě bez sytiče, ale pánovi, který má několik Aston Martinů, to asi nepřišlo podezřelé. Karburátor byl prý po repasi, ale asi to dělal zedník od vedle. Už ani těm čistokrevným Němcům se nedá věřit

Pár pozitivnějších obrázků - Obluda popojela pár metrů tam a zpět na benzín z kanystru, abych si ji konečně mohl prohlédnout na nových kolech

To je krásná ooobluda!

Dnes jsem si nádrž vyzvedl zpět z vyvaření, opískování a nalakování v Poříčí nad Sázavou (http://veterani.as-p.cz/pages/kontakty/) - vypadá to velmi pěkně udělané, teď to bude jen strach namontovat zpátky, snad to neodřu

Snad časem najdu čas na dodělání lavice a nadejde konečně čas na přihlášení.

Chvíli jsem to tu zanedbával - mezitím proběhla repase karburátoru a palivové pumpy, výměna hadic. Auto stále po cca kilometru jízdy zdechalo na oubytě, nebyl benzín. Koumali jsme, kde je problém, nakonec byl bordel zřejmě v domečku palivového filtru se skleničkou, který po zvíření doputoval k jehlovému ventilu v karburátoru a přicpal ho. Po různém zkoušení s jinou pumpou, jiným jehlovým ventilem apod. nakonec stačilo obejít palivový filtr čistou hadicí.

Dnes jsem prvně auto projel a dosáhl první nadsvětelné rychlosti - jel jsem asi 3 km rychlostí 70 km/h

Na autě jsou nová sklíčka dříve zaslepených mlhovek, zprovoznil jsem majáky, siréna sirénuje. Musel jsem kvůli našemu parkovacímu přístřešku mírně kupírovat přední část zahrádky, ale jen decentně. Testace se blíží snad úspěšnému konci, bude následovat technická a pak doufám i značky.

STK i značky už jsou za námi a můžeme výletovat

Video pro odlehčení, zvuk motoru je myslím už celkem OK
https://youtu.be/KODdZ0N0wHg

Super video, chybí tomu už jenom klopená zatáčka a gumy z formule.

Prvních 45 km na číslech - jede!

Tak máme za sebou už dva větší výlety - cca 300-350 km na Birmabright Weekend 2024 a teď o víkendu dohromady 420 km za krásami středních a východních Čech. Viděli jsme mohylu na bojišti u Lipan, krásnou tvrz v Hradeníně, krytý most v Kočí a několik benzínek cestou Spotřeba zatím necelých 21 l/100 km, což je sice víc než u Robura (tam jsme se dostali nakonec na nějakých 18), ale Obluda má o něco menší kola a jede lépe - v kopci od Barrandovského mostu nahoru jsme dokonce téměř předjeli autobus, než nás zabrzdil v půlce semafor. Pak už jsem rezignoval a zařadil se

Obluda jede krásně, dosahujeme často i 80 km/h, ale snažím se jezdit cca 70 km/h, protože bych si rád ponechal zbytek sluchu. V horku občas kuckal/vynechal malinko motor, ale asi se v tom pařádku dělaly bubliny v palivovém vedení, nebo možná rozdělovač posazený nad doběla rozpáleném výfukovým svodem není takový dobrý nápad.

V autě jsme se prvně zkušebně vyspali ve čtyřech lidech a dvou psech, ale byla zrovna tropická noc, takže tam bylo jako v troubě. Musím vymyslet nějaké větrání, pootevřená a později otevřená okénka příliš nepomáhala a museli jsme do prvního komára spát s otevřenými zadními vraty. Spaní s úložným prostorem pod ním jinak funguje dobře, i když pár dalších úprav bude potřeba.

Já v Indii, když bylo vedro spal na střeše na zahrádce... A jak píšeš, do prvního komára... Tak lepší do prvního komára, než do první opice.

S opicí často uléhám, komáry musím odhánět, aby mi neklesla draze zaplacená hladinka

Víkendová akce LRSC ve vodáckém tábořišti Cakle u Ústí nad Orlicí byla výborná, jsme rádi, že jsme vyrazili. Obluda nás dovezla tam a zpět, tentokrát to bylo cca 700 km od čtvrtka do neděle.

Šunky mám podušené od horka stoupajícího od výfukových svodů, uši bolavé od nepříznivých recenzí vozidla, které nepřestávaly trousit holky, ale povedlo se to. Bylo i několik úsměvných historek, odešel nám totiž regulátor na altíku a při vyřazení rychlosti ve sjezdech z kopců dolů nám za tmy pohasínala světla, naopak při slavném odjezdu ze dne dětí v Horním Houžovci, domovské obci organizátora, se nám zase frekvence hasičské sirény houpala podle otáček motoru.

Níže odkaz na video ze srazu, i tady musím poděkovat Petrovi a ostatním, kteří mu s organizací srazu pomáhali - bylo to poetické!
https://youtu.be/K5Gf5ErfdJ4?si=l3BfnA91lkZqdqVt

Parádní video.Děkujeme.K a Š.

Dodatečně doplňuju odkaz na video z naší krušnohorské anabáze v červenci. Naplánovali jsme cca 10-denní dovolenou na dvou místech v Krušných horách - nejdřív pár dnů v Hoře Svaté Kateřiny, s pěšími výlety po okolí, pak přejezd do Nových Hamrů, kde jsme chtěli strávit zbytek pobytu.

Tábořiště v Hoře Svaté Kateřiny jsme znali už z výletu, který sem kdysi svolal Keny - tehdy jsme měli holky nachcípané, tak jsme nocleh vynechali a dorazili dopoledne s Berniem. Keny nás pak protáhl po obou stranách hranice Krušnými horami, bylo to krásné a my se potřebovali vrátit. Mezitím jsme se vrátili už dvakrát, ale vždy jen na otočku. Teď to mělo být pořádně.

Cesta do hor proběhla vzorně, vydrápali jsme se horskými silničkami vzhůru na Malý Háj, což je místo, které mě nadchlo tehdy cestou za Kenym, takže jiná cesta nepřipadala v úvahu. Je odsud parádní výhled a to místo je vůbec nějaké magické, nebo co, protože... vlastně nevím, jen se mi tam hrozně líbí, asi mám nějakou sudeťáckou krev. Na Malém Háji jsme jen udělali pár fotek a sjeli dolů do tábořiště, rozbili tábor a následující dva dny strávili na túrách po okolí. Vše bylo zalité sluncem (doslova), dokud jednoho z našich pesanů při sestupu od Eduardovy skály neuštkla zmije. Tedy zmiji si pouze dovozujeme, ale pes se pustil do dlouhé trávy na kraji sluncem vyhřáté louky, pak poskočil, jakoby něčemu uhýbal, a znovu vpřed. No, dostal asi dvakrát do raťafáku, našli jsme později min. tři díry po zubech.

Shodou okolností o týden nebo dva dřív naši psi našli v lese vosí hnízdo, takže jsme s sebou měli prášky proti anafylaktickému šoku - hned jeden dostal, otekla mu huba podél čelisti na jedné straně, výrazně se zklidnil (to se na Jack Russell teriérovi dost pozná), ale jinak fungoval. Usnesli jsme se, že holt musíme dojít do tábořiště a pak se uvidí. Kus jsme ho nesli, kus šel, nakonec jsme se dohrabali do kempu. Koumali jsme, co dál, četli chytré rady na netu a sledovali, co pes. Otok se stěhoval po krku až na plece, pes byl ale pořád víceméně v pohodě. Ještě jsme si tedy připlatili třetí noc, ale už jsme pobalili věci a další den jsme vyrazili směr domov, kdyby se pes nějak horšil, abychom byli v dosahu doktora.

Cestou zpět jsme absolvovali krátký špacír okolím zámku Jezeří, obklopeného hnědouhelným kráterem, který se z toho kopce za zámkem zdá nekonečný. Pak už směr Most a víceméně nejkratší cestou domů. Pes u veterinářky dostal infuzi a nějaké prášky, tuším dokonce antibiotika. Asi čtyři měsíce mu na té straně čumáku, kterou měl kvůli vyčištění ran oholenou, nerostla srst, ale pak už se knír zmátořil a pes je zase zdravý a dokonce i symetrický.

Obluda jela vzorně, Robura by nechala v prachu za sebou. Šestiválec a gumy 255/85 R16 jsou si očividně souzeny, protože to docela i jede, řekl bych srovnatelně s Berniem a jeho čtyřválcem. Není to samozřejmě raketa, ale Barranďák vyfrkne nahoru na čtyřku i s nákladem čtyřech lidí, dvou psů a všelijakého jiného harampádí. Asi je znát hliníková nástavba místo ocelové, plus to jiné zpřevodování mírně menšími pneumatikami.

No, a tady je konečně to video
https://youtu.be/54MscbgjkFo

...a pár fotek: