Topení není problém, to co píšeš Tome měl i Mopadži a já už to mám teď aktuálně rozpracovaný ve tříkile taky. Jen píšu, že byl problém se v nějaký rozumný době ve čtyřech lidech připravit na spaní, uvařit, umýt sebe i nádobí, někam schovat kempingový stůl a čtyři židle, kanystr 20L a td a td. Byla brzy tma a venku nemůzeš nic nechat. Na Islandu ani v Rumunsku jsme tenhle problém neřešili. Tam jsem mohl nechat přes noc na blatníku a na kapotě jídlo, nádobí, benzínový dvouplotýnkový Colemann, klidně i počítač, GPS a telefon. To v Tunisku nešlo. Takže když máš za úkol na noc někam rozumně uklidit velkou dětskou sedačku, ledničku, tři bedny IKEA s proviantem, počítače, dva kufry na kolečkách s hadrama, nemáš je prostě v autě na noc kam dát tak, aby se vzadu na délku vyspaly pohodlně dvě osoby. A ráno to samý.....a hlavně, když už to tam nějak konečně naskládáš, nemůžeš si už vytáhnout nic, co jsi zapomněl, protože je to pod dalšíma věcma! A večer potřebuješ rozložit ručníky aby uschly a oblečení na ráno. Ale to už zase nemáš přístup ke věcem, který budeš ráno potřebovat k vaření snídaně...a když odjíždíš, musíš někam dát rozložený 4 spacáky, protože jsou po noci zase vlhký. Žebřík od stanu, věci od bahna když se nám povedlo se totálně zasrat v solným jezeře, několikery boty plný písku a td. A to jsme naštěstí udělali rozšířený příčný spaní a zvýšenou podlahu, aby pokračovala s vnitřními blatníky tak, aby holky mohly spát na štorc. Jinak na délku by to nešlo vůbec. Měli jsme tak díky dvojitý podlaze úložný prostor na náhradní díly, kanystr, lahve, lopatu, 4 kempingový židličky, skládací záchod a další voloviny, který bychom jinak neměli kam dát.

Prostě někdy opruz, kterej se řešil trochu ve stresu. A to potom není úplně dovolená. Něco jinýho by bylo, kdybychom jeli jenim chlapi. Nebo ve třech. To bych potřeboval polovinu věcí. Ale se ženskou a dvěma dětmi to je prostě jinak. A můj stan je pouze pro dva. Je fakt malej a když jsme se tam pokoušeli narvat s tou menší dcerou, ráno jsme byli rozlámaní jak Mikádo. Ale stejně to bylo super a jel bych znovu!

P.S. A úplně nejblbější je, když se chce přes den udělat rychlej oběd! Kdyby jsme měli vařit jako ostatní, čekali by na nás víc jak hodinu a půl. Takže se to nakonec přes den řešilo návštěvou nějaký místní "hospody", nebo jsme si vzali něco studenýho, co se dalo rychle vyhrabat z bedny a holky dostaly od tet něco z jejich kuchyně. Za což Lence i Lucce ještě jednou děkuji.