CZECH LAND ROVER FORUM

Máte někdo nějakou zajímavou historku ze života svého lanďáka? Já zrovna žádnou nemám, nicméně dostal jsem včera odpověď od prvního majitele svého auta, kterému jsem posílal dopis někdy koncem května.

Pár fotek z léta 1961, tj. těsně po tom, co auto koupil a absolvoval povinný základní výcvik po vstupu do armády (vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku jde o jistý druh domobrany, absolvoval pouze pár týdnů výcviku, které si pak pouze musel obnovovat):




Chystám se napsat článek o historii auta pro náš klubový časopis v Anglii, pak bych ho sem třeba také hodil.

Tak to je bomba... Já bohužel o historii svých S2A nic nevím, i když se mi minulý víkend podařilo získat švýcarský techničák od svého plachťáka, tak zkusím nějak zapátrat.

Moje 101 má taky celkem zajímavou historii. Původně jezdila v evropě, konkrétně v Německu na letišti u 3.SQN RAF. Proto je levostranná. Musela se tam celkem flákat, protože tam najezdila asi 5 tis. majli. Na konci 90tých letech šla do výslužby. Ve výprodeji ji koupila nějaká anglická panička svému manželovi jako dárek k narozeninám. Tak se dostala z5 do vlasti. Nicméně dárek se ukázal jako nevhodný, nejspíše kvůli tomu, že je levostranná.
Nevhodný dárek od svého "kamaráda" zakoupil člověk, od kterého jsem ji zakoupil já. Celou dobu stála na dvorečku, dokud jsem si ji neodvez z5 do evropy. A dál už to znáte. Pro ilustraci přidávám znak 3. Sqn.

Múj dědek byl vyroben on or about 8th March 1957, prodán WD podle kontraktu 6/VEH/24950 a ihned poslán na British embassy do Prahy, kde s ním do roku 63 jezdili vojenští attaché. První čtyři majitelé zapsaní v TP jsou britští plukovníci, jeden z nich, jakýsi Bolton, má zapsáno místo narození: Rawal-Pindi, okres Indie. V roce 63 byl přes Tuzex prodán prvnímu českému majiteli a postupně se dostal ke mě. Přikládám obrázek ofocený z článku o opatu Opaskovi, který na mém autě sedí kdesi v Praze kdysi v šedesátých létech.

Muj Lightweight Serie 3 patri mezi jeden z 1909 vyrobenych a dodanych vozidel nizozemske armade. Jeho hlavni odlisnosti oproti klasickemu Lightweightu je dieselovy motor, krom stovky dalsich drobnosti, ktere si v Holandsku navymysleli. Byl vyroben ve verzi FFR, tj. jako radiovuz v roce 1978 jako cca 1100. v poradi. Tomu odpovida i 24 V elektroinstalace a kompletni radio priprava vcetne anten. O jeho vojenske historii neni mnoho znamo a dle technicaku byl vyrazen v roce 1999 ze stavu armady s najetymi 29500 km a odprodan do soukromych rukou vlastnika, od ktereho jsem ho zakoupil v srpnu 2007 v Brunnsunu, kdy mel najeto cca 31500 km a jiz zde temer dva roky stal bez povsimnuti. Ziskan byl v takrka originalnim a kompletnim stavu, doplnen pouze o 12V menic a pripravu pro CB stanici. Puvodni majitel s nim jezdil pouze na vojenske prehlidky a zucastnil se dvou expedici na Island. Po rychlem uvedeni do provozu a nove STK se prepravil po vlastni ose 800 km az do sveho noveho domova.
Pri dotazu na zajimave provedenou kamuflaz mi sdelil, ze se jedna o prototypovy vzor, vychazejici z britskeho, pro Blizky Východ. V te dobe jsem nemel tuseni, ze se Holandani ucastnili nejakych operaci v teto oblasti a bral jsem kamuflaz jako efektni sci-fi. Jake pak bylo me prekvapeni, kdyz jsem objevil informace o ucasti cca 1000 clenneho kontingentu prislusniku namorni pechoty a specialnich sil pri operaci Haven v roce 1991 v Severnim Iraku, ktera mela za ukol dodani humanitarni pomoci a ochrany kurdske mensine.

Vypadá to, že pokud Paddock Spares nezklamou a včas pošlou co je potřeba na opravu (a ta se včas stihne), shledá se Bernie v sobotu znovu se svým původním majitelem. Ten totiž přijede o víkendu do Čech a rád by se se svým autem zase na chvíli viděl.

Tak uvidíme, snad se vše povede, dám sem pak fotky

1960SeriesII píše:...absolvoval povinný základní výcvik po vstupu do armády (vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku jde o jistý druh domobrany...

Škoda jen, že se k tobě nedostal i ten Sturmgewehr 57 (7.5x55mm)

Časem bych si rád pořídil znehodnocený kousek jako dekoraci, případně i funkční kousek (vše závisí na zkoušce odborné způsobilosti příští úterý ), jinak tam ty držáky nad přepážkou za sedačkami nejsou k ničemu

Jeden mi prošel rukama, neni to špatný stříledlo ale munice je dost atypická a blbě se shání. Hodně štěstí u zkoušek!

Tak návštěva proběhla, pán byl z auta úplně odvázaný, hned se ptal, za kolik jsme ho koupili, že on ho prý "našemu" Švýcarovi prodal za CHF 2500.- (v roce 1961 se s armádou při koupi podělili fifty-fifty a zaplatil ze svého CHF 5000.-). Když ho v roce 2007 prodával, prý ho nikdo nechtěl...

Kolo na kapotě prý nemíval, protože přes něj pořádně neviděl - z fotek je patrné, že jsme značně rozdílného vzrůstu (i tělesných rozměrů ). Zpoza sedaček prý zmizela klika, jinak je tam prý vše jak má být. Přední blatníky jsou asi opravdu měněné, na levém předním chybí zásuvka pro konvojové světlo, na pravém zas čtyři díry po identifikačním štítku, na kterém prý bývalo napsáno, ke které jednotce vozidlo i řidič patří.

Přijel i s kamarádem, který má ve Švýcarsku krásnou SI z roku 1951, se světly skrz mřížku, tj. dvojníka Ivanova Belzebuba, nebo jak mu říká Návštěvu si oba užili do bezvědomí a mají myslím zážitek na celý život - a já taky (a nejen proto, že jsem si po dlouhé době zašprechtil německy)

To je krásný reunion, pán vypadá velmi šťastný. Jak to bylo, on ho kdysi kupoval napůl s armádou? A když skončil službu, tak mu zůstal?

Přesně tak, auta pak po vyřazení ze služby "spolumajitelům" zůstávala. Jak jsem se s ním dnes bavil, tak i polovina auta tehdy byl veliký ranec peněz, asi si to nemohl dovolit každý. Jak jsme se shodli, ani švýcarský frank tehdy nebyl totéž co švýcarský frank dnes...

Tak to je paráda..., krása...

To je nádhera, co dodat ...

Chlapi, to je něco nádhernýho. To se fakt u jiné značky prostě nestane!
V životě jsem neslyšel, že by po tolika letech se někdo jel podívat na své bývalé auto. Krásnej a dojemnej příběh, opravdu.

Tak jsem dnes zase o něco pokročil, ozval se mi jeden hodný pán ze švýcarského vojenského muzea v Emmenthalu (ano, odtamtud je ten sýr).

Celkem 2037 Land-Roverů 88" a 109" (patrně většinou STW) sloužilo ve švýcarské armádě v letech 1960-1969 jako radiovozy/velitelské vozy, příp. jako tahače 20mm protiletadlových kanónů vzor 1954, příp. k tahání třičtvrtětunových přívěsů. Nejedná se zřejmě o všechny lanďáky, tohle číslo je součet těch, které armáda částečně (obvykle z 50%) odprodala majiteli, který výměnou odsloužil tříměsíční základní výcvik a každý rok tři týdny povinné cvičení (v té době to fungovalo takhle až do 50 let věku, dnes prý jen do 30).

Pro představu o počtech, mezi lety 1940 a 1969 ve švýcarské armádě sloužilo prostřednictvím částečného odkupu "civilním" obyvatelstvem 5142 motorek, 246 motorek se sajdkou, 2,753 jeepů a 42 unimogů.

Můj lanďák má vojenské číslo na palubce zachováno: M+98475, patří tedy do série M+96000 až M+99999, kterými byly označovány Jeepy a Land-Rovery.

Kontaktoval jsem ještě vojenský archiv ohledně nějakých starých fotek, tak když něco bude, dám zase vědět - cesta do pravěku pokračuje

dobrá práce Honzo. Závidím a sem naštavný, že na toho svého nemám tolik času.

H.