Kdyz auto zere olej - mozne reseni.

[majkro]

Zdarek, kdyz tak procitam komu jak auto zere olej, tak jsem si vzpomel na jednu vec. Tata delal mechanika na nakladakach a mel na dilne neustale jednu Avii, ktera zrala 10 litru motoroveho oleje na cestu ze Svitav do Pisku a zpet. Zkouseli vsehcno mozne a na nic neprisli, pak do ni nalili dve lahvicky Militecu a udajne to prestalo ten olej brat a vratilo se to do normalniho stavu. S tim vyrobkem nemam nic spolecneho, jen me to tak napadlo.

Nemely by tam byt zadne pevne castice. Nejake cteni je zde http://www.militec.cz" onclick="window.open(this.href);return false;.

[fidzi]

A je to tu zas.

[majkro]

A je to tu zas.

Nevim co mas na mysli. Klidne si uspin tricko. Jen jsem timhle humusem vyresil problem na jednom free, ktere mame v rodine a pak ta zminovana herka u otce v praci. Nekseftuju s nejakyma sra*kama na auta.

Ale klidne to tu smazte, jen jsem se snazil dat moznost. Do novyho auta to asi nedas, ale do neceho co ma nalitano 500 a nebo koupis za 30 to je asi jedno. Zalezi na pricine tech problemu.

[fidzi]

Jen si to lij dál, motor potřebuje tyhle chlorové sračky....

Nejrozšířenější a nejnebezpečnější skupinou výrobků s nejagresívnější reklamou je skupina přísad do olejů na bázi halogenderivátů, tj. chlórových nebo fluorových uhlovodíků. Všechny tyto přísady vznikly a dále vznikají na základě té skutečnosti, že chlór je vynikající vysokotlaká přísada, která se dá „šokujícím“ způsobem demonstrovat a díky tomu je na zákazníka působeno silným psychologickým tlakem. Různé demonstrace na třecích přístrojích a „úžasné“ televizní ukázky jízdy automobilů „bez oleje“ mají na motoristy působit silným přesvědčujícím způsobem. Jaká je však skutečnost?
Již ve 30-tých letech minulého století výrobci olejů upustili od využívání chlórových přísad v olejích pro jejich vysoké korozivní vlastnosti a negativní vliv na olejové médium. Motory v té době byly charakterizovány jako nízkoteplotní a jejich konstrukce byla naprosto jiná, než v současné době. Množství chlóru v oleji nepřekročilo 1%. Na základě ověřených negativních účinků byly tyto přísady nahrazeny bezpečnějšími ZDDP aditivy. Současné „zázračné“ přísady na bázi chlóru obsahují od 1,5 do více než 30% chlóru.

Pro bližší vysvětlení záležitostí kolem těchto přísad je k dispozici přeložený článek Boba Sikorského už z 1. května 1997:
„ Pozor na olejová aditiva obsahující chlór, která by Vám mohla zničit motor“
Vážení čtenáři, následující dopis je typickým příkladem množství dopisů, které od Vás dostávám a v nichž se dotazujete na dva produkty s velkou televizní reklamou – DuraLube a Prolong. Protože je o tyto dva produkty velký zájem, věnuji dnešní článek této problematice a pokusím se Vám odpovědět a doufám, že v ní udělám jasno.
Otázka: V jednom z Vašich článků jste uvedl, že by jste si nikdy do motoru nedal DuraLube. Máte stejný pocit i při výrobku Prolong? Reklama Prolongu je daleko přesvědčivější než DuraLube a mnoho mých přátel si již jeden nebo druhý výrobek objednalo. Můžete nám prosím sdělit, proč byste nedal výrobek, jako např. DuraLube, do svého motoru?
Odpověď: Televizní reklama poskytuje prezentaci množství malých firem, vyrábějících speciální maziva a jejich výrobků. Je smutné, že většina této reklamy je pouze trikem a podvodem jen proto, aby nalákala zákazníky ke koupi. Například: v televizi proběhla reklama dvou přísad do oleje, DuraLube a Prolong. Jejich výrobci však nikdy neuvedli, že jejich výrobky obsahují chlórové složky, které jsou extrémně korozivní. Olejářské společnosti tuto záležitost dlouho zkoumaly, právě pro extrémní korozivní působení chlóru. Při použití motorových olejů, zušlechtěných vysokotlakými přísadami na bázi chlóru ke snížení tření a teploty, můžeme dosáhnout spíše opaku než vylepšení. Pokud by tomu tak nebylo, mohl by být chlór využíván v motorových olejích jako vynikající vysokotlaká přísada. Vzhledem k tomu, že tomu tak není, je v průmyslu využíván mnohem bezpečnější zinkdialkyldithiofosfát, lépe známý pod zkratkou ZDDP.
Pro vysoké korozívní účinky přestaly olejářské společnosti využívat chlórové sloučeniny v olejích již před více jak 40-ti lety.
Přestože oba produkty, jak DuraLube tak Prolong, obsahují určité sloučeniny na bázi chlóru, pokud zavoláte na firmu a zeptáte se, zda výrobky obsahují chlór, odpoví vám vždy záporně. Z technického hlediska mají do určité míry pravdu, protože neobsahují chlór v čisté formě – jako plyn. Je to však lstivá a zavádějící odpověď. Oba produkty totiž obsahují chlórové uhlovodíky. Odeslal jsem vzorky obou produktů do uznávané laboratoře ke zjištění obsahu chlóru. V případě DuraLube byl zjištěn obsah 6,8%, zatímco u Prolongu neuvěřitelných téměř 30%!!!
Porovnejte tyto hodnoty s obsahem 1%, které bylo v motorových olejích před léty využíváno. Olejářské společnosti byly i tímto množstvím znepokojeny a upustily od jejich využívání.
Chlór je prvek extrémně korozívní. Po přidání do oleje se může eventuálně uvolňovat do atmosféry a spolu s olejem vytvářet nebezpečný odpadní produkt.
Demonstrace, uváděné v televizních reklamách, jsou zavádějící a nemají nic společného s tím, co se skutečně v motoru během jeho chodu děje. Pouze oficiálně schválené testy dle ASTM a SAE jsou prokazatelné. Žádná z firem, vyrábějící tyto výrobky, však dosud tyto průmyslově uznávané testy neprovedla.
Pamatujte na staré přísloví: Pokud něco vypadá příliš dobře na to, aby to byla pravda, tak to ve skutečnosti pravda není. Má rada a doporučení je následující. Využívejte pouze vyzkoušené a průmyslem ověřené přísady!
Pozn.: Bob Sikorsky je uznávaným novinářem, který napsal několik knih o automobilizmu. Je poradcem pro otázky automobilizmu, členem SAE (Spol. automobilových inženýrů) a Společnosti tribologů a olejových odborníků.
Adresa: Bob Sikorsky,c/o DriveWays, The Palm Beach, Post Box 24700, West Palm Beach, FL 33416-4700. Každý ho může sám kontaktovat, před nikým se neskrývá.

Firmou AMSOIL byly provedeny chemické zkoušky vlivu chlórových přísad na oxidační stabilitu nových motorových olejů (minerálních i syntetických). Ve všech případech bylo prokázáno, že chlórové přísady způsobují tvorbu gelů a následnou zvýšenou tvorbu usazenin. Takto „ošetřené“ oleje mají vliv na zvýšené opotřebení motorových částí. Informace včetně překrásných snímků naleznete na internetové adrese: http://kozmik.guelph.on.ca/gtdproject/f ... rticle.htm" onclick="window.open(this.href);return false;.

Veškeré televizní reklamy výrobků, které dosud na obrazovkách byly, jsou o chlórových výrobcích. Uváděné „bezporuchové“ jízdy s automobily bez oleje jsou nehorázným oblbováním zákazníků. Pro zajímavost uvádím výsledky testu, provedených firmou Consumer Reports na dvou automobilech s motory GM V6. Ve výsledku testu je uvedeno: „Po seřízení motorů a výměně oleje byla do jednoho motoru přidána přísada PROLONG a následně jsme s oběma automobily ujeli 100 mil. Potom byl z obou motorů vypuštěn olej přesně podle údajů z reklamy. Testovací jezdci pak vyjeli na zkušební dráhu. Marc McEntee, jeden z testovacích jezdců, řekl: “Po testovací dráze jsme jeli rychlostí mezi 20 až 30 mílemi za hodinu. Po 13-ti minutách a ujetých 5-ti mílích se oba motory zadřely. Rozdíl v ujeté dráze obou automobilů byl 100 yardů.“ Po demontáži obou motorů bylo u obou zjištěno těžké poškození, přestože byl v jednom z nich PROLONG.“
Najdete na : http://www.channel2000.com/news/consume ... 33436.html" onclick="window.open(this.href);return false;.
(Firma PROLONG se dostala do problémů se závodníkem Al Unserem, který na jejich reklamní videokazetě měl jet s autem bez oleje po poušti. Ten dokázal, že pro tento účel použili auto s dvojitou olejovou vanou. To se to potom jezdí bez oleje…)
Pro falešnou a zavádějící reklamu rozhodla FTC o zákazu prodeje uvedených výrobků. Rozhodnutí můžete najít na internetových adresách http://www.FTC.gov" onclick="window.open(this.href);return false; v oddělení „oil additives“. U nás zatím nikdo nic nezakázal.

Jak jsou tyto výrobky prezentovány? V televizi vidíte třecí brzdu, u ní pár „žasnoucích odborníků“, kteří demonstrují to, že po přidání přísady lze mnohonásobně zvyšovat zatížení a nedojde k zadření testovacího válečku. Tato prezentace může ohromit pouze laika, který nerozumí podstatě problému. Ve skutečnosti tato demonstrace nemá nic společného s tím, co se v motorech děje. Látka, která maže na demonstračním přístroji, nemusí v motoru vůbec fungovat.
Jak to tedy ve skutečnosti funguje? Nejdříve si musíme uvědomit, že v praxi neexistuje třecí dvojice válec – deska, protože každý student průmyslovky ví, že taková dvojice je nesmyslem se vším všudy, válec se může po desce odvalovat a ne se na ní protáčet. Zatížení je tedy téměř bodové (nebo přesněji přímkové). Měrný tlak je extrémní, proto se nepodaří tuto dvojici normálním olejem i nejvyšší kvality řádně namazat, olej je ze styčné plochy okamžitě vytěsněn, stačí malá zátěž a hnací motor se vlivem velkého tření prakticky suchých materiálů zastaví (vydřená plocha, která je ihned ukazována jako výsledek zákonité „neschopnosti“ oleje mazat, je toho důkazem). Po přidání chlórové přísady dojde v třecí ploše desky vlivem vysoké teploty a tlaku k vytvoření oddělovací vrstvy některé z chlórových solí, které jako vysokotlaká přísada skutečně fungují. Ovšem tato vrstva funguje pouze jednorázově, jakmile se zkouška ukončí zastavením z přetížení („až desetkrát větší zatížení“ blablabla), vrstva chlórových solí se rozpadne, pokud by jedno (nebo i více) závaží odejmuli a zkusili znovu motor zapnout, už by se nerozběhl. Zajímalo by mne, jestli by riskli provést stejnou zkoušku s dvojicí materiálů odpovídající praxi v motorech, to znamená čep a kluzné ložisko. Zde totiž nedojde vlivem několikanásobně menšího měrného tlaku k vytvoření vrstvy chlórových solí s takovou rychlostí (pokud by vznikla vůbec), normální motorový olej i nízké kvality by okamžitě vytvořil stabilní oddělovací kluznou vrstvu oleje a rozdíl mezi čistým a ošetřeným olejem by byl maximálně v desetinách procenta (statistická chyba měření).
Proto pro kvalitní ověření účinků musí být provedeny motorové testy, kdy se měří veškeré parametry motoru na brzdě. Pak se prokáže, zda látka funguje nebo ne. Žádný z televizních zázraků však tyto testy nemá. K čemu by je taky měl, když by dokázaly lživost jejich tvrzení? Vždyť účelem je lidi zblbnout, shrábnout peníze a pak zmizet. Než by někdo dokázal, že jsou podvodníci, tak jednoduše sbalí kufry a hurá na Bahamy. Nejhorší na tom je to, že v našem systému ochrany spotřebitele není šance těmto podvodníkům dát přes prsty.

Na našem trhu se objevila a stále objevuje řada „zaručeně zázračných“ přípravků a „přelomů v technice mazání“. Pokusím se Vám tyto „zázraky“ přiblížit trochu více.
Motor Up – firmy Motor Up Corporation – FTC prokázala, že veškerá tvrzení v reklamních materiálech jsou falešná a zavádějící. Údaje o tom, že přípravek snižuje opotřebení až o 50%, zvyšuje antikorozívní vlastnosti, zajišťuje ochranu motoru v případě jízdy bez oleje a další, jsou falešné a nikdy nebyly podloženy jakoukoliv zkouškou. Působí spíše naopak. Z toho důvodu musel být produkt stažen z prodeje.
DuraLube – platí totéž v bleděmodrém co u předchozího přípravku.
Prolong – platí také totéž, kromě toho motor umře rychleji.
Metabond – provedenými zkouškami v TATŘE Kopřivnici bylo zjištěno, že výrobek má vysoce korozívní účinky zejména na barevné kovy a tudíž způsobuje až o 100% vyšší opotřebení motorů. Z této zkušebny vyšel zákaz používání tohoto přípravku do motorů TATRA.
Metanova – náhrada přípravku Metabond – jedná se o vysokotlakou přísadu do oleje na bázi chlóru, síry a fosforu. Přísady tohoto typu se nesmí přidávat do motorových olejů! Síra a fosfor se přidávají do olejů převodových, v motorech páchají hrozné věci.
Militec 1 a Metaltec 1 – dva výrobky, kterým byla dána obrovská reklama v tisku s tím, že se jedná o „Přelom v technice mazání nebo podvod?“ (přesný název článku). V tomto případě musím odpovědět, že se jedná o velmi těžký podvod. Po přečtení článku v „časopise“ Auto Štangl pod tímto názvem jsem začal pátrat po podrobnostech. Postupně jsem zjistil, že autor článku, obalený tituly zepředu i zezadu (kdyby to šlo, tak ještě shora a zespodu), na žádné naší Vysoké škole ani v odpovídajícím výzkumném ústavu v naší republice nepracuje, a to ani externě, pravděpodobně vůbec neexistuje. Po dotazu na zadavatele článku mi nebyl na tuto otázku schopen odpovědět. Potvrzuje to i můj dojem, protože odborník by se nikdy pod takovou snůšku nesmyslů nemohl podepsat. V článku není nic konkrétního, pouze reklamní kecy. Štangl potřebuje také vydělávat…
Vysvětlení funkce v propagačních materiálech: jde o syntetické hydrokarbony vyrobené patentovanou technologií, které ošetří povrch beze změny vůlí, na rozdíl od přípravků obahujících teflon a jiné látky. „Syntetické hydrokarbony proniknou i do nejmenších mezer a pevně k nim přilnou, tím se vytvoří ochranná vrstva, bránící a zajišťující…“ – jste z toho nějak moudří? Ví někdo z vás, co je to „syntetický hydrokarbon“? (Hydrokarbon je něco jako uhlovodík (přeložíme-li si toto slovo do češtiny), když budu hodně benevolentní, tak „syntetický hydrokarbon“ je třeba syntetický olej. Pro toto označení můžeme vymyslet tisíce dalších „uplatnění“.)
V článku se jaksi „zapomnělo“ na to, že výrobek obsahuje chlórové sloučeniny ve formě chloresterů. Zadavatel článku mi na můj dotaz zaslal „zaručené“ testy, provedené v Brazílii a s podpisem profesora tamnější univerzity. Obsah testu mi opět potvrdil, že byl vyroben firmou Militec a zcela jistě onen odborník nemá s tímto testem nic společného. (Proč v Brazílii? Předpokládá se, že odtud nebudeme schopni ověřit pravost tvrzení – časový posun, španělština, drahé spojení…)
Zprávu jsem nechal (oklikou) konzultovat s prof. Kovářem a mimo jiné i s jedním zahraničním odborníkem na chemii maziv. Dozvěděl jsem se následující:
„Předmětný test, jak je uveden ve zprávě, je účelový. Ani chlorparafin, ani chlorester netvoří chlorovodík nebo kyselinu chlorovodíkovou při smíšení s vodou. Samozřejmě nedochází ke změně pH, protože nejsou ani kyselé, ani zásadité. Pokud by k ní došlo, vylučovalo by to použití těchto přísad (chlorparafinů a chloresterů) do řezných kapalin, kde jsou tyto látky používány (pokud je ještě tato technologie aplikovaná a povolena). Autoři článku si zahrávají s nevědomostí zákazníků v oblasti maziv a chemie.
Závěrečná poznámka ze zprávy je rovněž účelová, protože zde nejsou obsaženy v potřebné míře údaje o teplotních poměrech. Nicméně problém s použitím chlórových aditiv v motorových olejích narůstá tím víc, čím víc je motor netěsný a dochází k profuku kolem pístních kroužků a olej s touto přísadou se dostane do spalovacího prostoru a následně do katalyzátoru, který postupně zničí. To je hlavní problém, který významné olejářské společnosti objevily při výběru vhodných technologií pro výrobu olejů. Chemické složení Militecu není nic nového a unikátního. Jedná se o zcela běžnou a levnou záležitost (laicky řečeno, smíchá se olej s chlórem, obě dvě složky jsou velmi levné). Podívejme se pravdě přímo do očí. Pokud by ta technologie byla tak unikátní, proč ji výrobci olejů již dávno nepoužili? (Pozn.: řeči o konkurenčním boji a patentových právech necháme lidem s IQ tykve.)
Pouhým přidáním vody nebo oleje do těchto přísad neovlivní jejich stabilitu. Pokud se však setkají s EP přísadami v oleji, jsou jejich stabilita a korozivní faktor výrazně urychleny. Zvýšení stability výrobci těchto látek přisuzují účinkům chloresterů. Ve skutečnosti je tomu naopak. Chlorparafiny mají výrazně vyšší stabilitu než chlorestery. Chlorparafiny vážou 40-60% chlóru, zatímco chlorestery 30-35%.
Závěr technického bulletinu je napsán zcela jistě firmou Militec a nenabízí žádné technické skutečnosti, nýbrž jen reklamní žvásty. Tento typ přísad je dobrou EP přísadou určenou pro řezné kapaliny. Současný trend ve vývoji těchto kapalin však odstoupil od těchto přísad díky jejich ekologické závadnosti. Ty jsou již v současné době zakázány a každá firma, která je ještě používá je musí vést jako zvláště nebezpečné odpady se všemi problémy, které z toho vyplývají.“ Takže prof. Kovář odborně potvrdil to, co jsem uvedl výše.

Tolik kolem přísady Militec a Metaltec. Tyto údaje se ve skutečnosti týkají veškerých chlórových přísad všeobecně. Chlórové přísady zejména napadají barevné kovy obsažené v kompozicích, způsobí vytvoření „tvrdé krusty“ na povrchu kompozice, její postupné praskání a následný rozpad. Rovněž tak napadají ocelový povrch. Jak již bylo uvedeno, nejnebezpečnější jsou produkty tepelného rozkladu ve spalovacím prostoru, které napadají výfukový systém, zejména pak katalyzátory a do ovzduší odcházejí ve formě nebezpečných chlórových exhalátů.

PS 23 – podle reklamy se jedná o zcela identickou přísadu síry a fosforu, která se jako EP přísada používá do převodových olejů, nádavkem je patrně lživý údaj o tom, že neobsahuje chlór. Kdo nevěří, ať provede laickou čichovou zkoušku – přípravek páchne stejně jako převodový olej (převodový olej do motoru nesmí ani nouzově!!) Nelze získat podrobnější informace o složení (v rozporu s povinností každého dovozce poskytnout bezpečnostní list a označit výrobky v souladu se zněním zákona č. 157/1998 Sb „O chemických látkách a přípravcích“. Podle „bezolejové“ reklamní jízdy s auty se jedná o stejný „zázrak“ jako u ostatních „opičích kapek“.
(Test této přísady byl proveden ve firmě Gerotek ve spolupráci s Univerzitou v Pretorii s celkovým výsledkem = 0. Informaci naleznete na : http://www.suntimes.co.za/2001/08/29/ht ... lsaver.asp" onclick="window.open(this.href);return false;. )
X-1R – pokud by se tato přísada dostala do ČR, tak je úplně stejná, jako Prolong nebo DuraLube. Podrobnější informace o jejich „neúmyslných omylech“ najdete na http://amsoilrs.hypermart.net/sections/ ... _main.html" onclick="window.open(this.href);return false;. Mimo jiné se zde píše, že v reklamních materiálech přípravku je uvedeno, že je součástí náplně podvozku pro dopravu kosmických raket na raketodromu NASA. Firma Sun Coast Chemicals vyrábí skutečně olej pro tento podvozek pod názvem Crawler Truck Lubricant, ovšem toto mazivo vůbec X-1R neobsahuje a v reklamním materiálu jsou uvedeny lživé informace.
V materiálech o výsledcích testů provedených EPA (Enviromental Protection Agency – Agentura pro ochranu životního prostředí) jsou údaje o testech více jak stovky produktů, kdy byl zkoumán jejich účinek na snížení spotřeby paliva a emisí škodlivin. Žádný z testovaných přípravků neprokázal své vlastnosti, uváděné v reklamních materiálech. Veškeré údaje lze získat na adrese: http://www.EPA.gov" onclick="window.open(this.href);return false;. Podrobnosti jsou pak uloženy ve Federal Register a u National Technical Information Service (NTIS).

Co říci závěrem? Doufám, že vám tento stručný přehled o jednotlivých výrobcích napověděl, jak se máte v této problematice orientovat. Na našem trhu je celá řada dalších produktů, kdy je dost těžko pochytat všechny názvy. Celkově však je můžete zařadit do jedné chlórové skupiny. Každopádně nefunguje ani jeden, motor vám postupně zničí všechny přípravky, každý jinou rychlostí (snad motor ošetřený PTFE půjde zachránit důkladným propláchnutím od zbylých částic PTFE a výměnou olejového filtru, podobně i s CSL).

Jakým způsobem vám přípravky na bázi chlóru zničí motor?

Chlór vytvoří vlivem teploty atd. s povrchem kovů chlórové soli, které mají onen „zázračný“ vliv na činnost motoru. Problémem je to, že tyto soli jsou nestabilní, vlivem vlhkosti, vzdušného kyslíku, teploty, použitých olejových aditiv, spalin atd. se začnou rozpadat za současné tvorby kyseliny chlorovodíkové. Tato kyselina nám znehodnotí olej, což by zase nemusela být taková škoda (olej se dá vyměnit), ale zároveň se rozpustí i tenká vrstvička povrchu kovů, s kterou chlór původně reagoval. Změní se vůle, povrch válců je prakticky vyleštěn více, než odpovídá honování, na tak hladké stěně se nedokáže udržet olej (který je stejně narušen kyselinou). Odnesou to velmi rychle pístní kroužky, klesnou kompresní tlaky a silně se zvýší spotřeba oleje. Podobně jsou na tom ostatní části motoru. Překroužkování pomůže asi tak na 500 km, potom opět nastane kolaps. Po demontáži motoru nedokážete na válcích najít křížovou stopu od honování, kroužky bývají o 1/3 tenčí. Jediná pomoc je provedení kompletní GO.
Popsaný jev jsem zažil na vlastním motoru po aplikaci Militecu, výkonově jsem nic nepozoroval ani nahoru, ani dolů, ale po cca 15 000 km jsem zjistil, že mi motor nadměrně kouří a nějak ztrácí výkon. Přičítal jsem to nízké hladině oleje, protože mi motor nikdy olej nežral (méně než 0,1 l/1000 km), kontrolu jsem prováděl pouze občas a tak mi pokles hladiny oleje unikl, okolo předního gufera jsem měl hodně vystříkaného oleje a tak jsem nabyl dojmu, že mi tudy olej vytekl. Později jsem se dozvěděl od chemiků, že vysoký obsah chlóru jistě narušil i materiál gufera. Překroužkování opravárenskými kroužky Goetze vydrželo skutečně těch 500 km, potom opět dýmovnice. Po demontáži motoru při následné GO jsem zpozoroval chybějící stopu honování, porovnal jsem je s vložkami z jiných starých motorů, kde i po 160 000 km bylo honování vidět. Nedokázal jsem si to tehdy vysvětlit, protože jsem složení Militecu neznal, „syntetické hydrokarbony“ byl pro mne nevysvětlitelný pojem (nevysvětlil mi ho přijatelně dodnes ani žádný z chemiků u nás ve firmě, a to jich tam máme dost) a vůbec mne nenapadlo, že může jít o chlór. Uvedený postup zániku motoru jsem konzultoval s několika „olejáři“ a chemiky, kteří mi s určitými odchylkami vyvozený postup potvrdili.
Podobně vám „odpráskne“ motor i PS 23, obsah síry a fosforu „zabije slona“, problémem je to, že k destrukci dochází relativně pomalu a člověk si neuvědomí, že zničení motoru způsobil tento přípravek. Místo kyseliny chlorovodíkové vzniká kyselina sírová, fosfor zase rád hoří a zanechává velké množství popelnatých zbytků (důležitá sledovaná veličina při testech olejů), které – pokud se nezachytí ve filtru nebo nevyletí výfukem a nezalepí katalyzátor – působí s olejem jako brusná pasta (síra je také hořlavá, také proto se nesmí do motorových olejů přidávat). Jak síra, tak chlór se později obtížně dokazují, protože nikoho většinou nenapadne tyto látky v motorovém oleji hledat, protože nechápe, jak se tam mohly dostat. Kyselina chlorovodíková i kyselina sírová vznikají v určitém množství v oleji celkem normálně z působení teplot (viz článek Paliva a maziva) a samy mají snahu se po reakci s olejem a kovy neutralizovat vytvářením různých chlórových a sirných sloučenin. Chlór jako prvek se rád odpařuje (za normálních okolností je to plyn) a tak po vykonání své destrukční práce může vlivem podmínek v motoru postupně odejít se spalinami. Uvědomíme-li si, že při výměně oleje v motoru vždy určité malé množství starého oleje zůstane, nadměrný výskyt těchto škodlivin může být přičítán postupné akumulaci z dřívějších olejových náplní.

Ještě perlička – zkuste si na video nahrát všechny dostupné reklamy na tyto přípravky a dobře se podívejte, kdo v nich vystupuje – jde prakticky o tytéž osoby, jen jinak načesané a oblečené. Samý úsměv a rozšířené oči údivem: „Nalila jsem si přípravek do motoru a teď neustále prožívám orgasmy…“ Takže o čem je dále řeč.

[masar]

Tady se to taky docela rozebíralo a ten článek co dával fidzi, tak to řešili:
http://www.offroadforum.cz/viewtopic.ph ... 5#p1018235" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.offroadforum.cz/viewtopic.php?p=40180#p40180" onclick="window.open(this.href);return false;

Táta mi náhodou asi před rokem vyprávěl, že před 15 lety když si nechal dovézt Chrysler New Yorker, tak žral olej. Tehdy mu taky někdo doporučil podobnou přísadu do oleje a po nějaký době ten motor byl i rozebranej, ale už si přesně nepamatuju jak to s ním dopadlo... (zjistím).

[majkro]

Tady se to taky docela rozebíralo a ten článek co dával fidzi, tak to řešili:
http://www.offroadforum.cz/viewtopic.ph ... 5#p1018235" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.offroadforum.cz/viewtopic.php?p=40180#p40180" onclick="window.open(this.href);return false;

Táta mi náhodou asi před rokem vyprávěl, že před 15 lety když si nechal dovézt Chrysler New Yorker, tak žral olej. Tehdy mu taky někdo doporučil podobnou přísadu do oleje a po nějaký době ten motor byl i rozebranej, ale už si přesně nepamatuju jak to s ním dopadlo... (zjistím).

On je dost rozdil, jestli je to prisada s obsahem nejakych kovovych casti nebo bez kovu a tak. Ja tomu nerozumim, nejsem mechanik. Je jasne, ze toto je reseni, ktere nebude zrovna koser k motoru, ale kdyz jde napriklad o zminovanou Avii s velkym najezdem km a ta ma jeste kazdej den ujet nekolik set kilaku, tak je to asi lepsi nez delat generalku motoru. Do D3 bych to asi nelil

Jinak kdyby to nebyly zadny chemicky humusy a kdyby to byl cistej olej, tak to asi nefunguje jak by melo, ne? Takze poznamky s vyctem bordelu, kterej v tom je, jsou docela lichy.

[toyotatoyotatoyota]

Militec a podobné přípravky fungují na principu starém jako lidstvo samo :"Věř a víra tvá tě uzdraví!"

[RudaK]

Nemám žádnou Avii,tak to nebudu nikam lít a do D3 už vůbec ....ono já bych to nenalil ani do D1 Land Rover olej nežere,ani z něho neteče viz příloha

[Miloš II]

No tak tři roky spátky skoušel Tomáš Tomeček na Senici tohle ... http://xado.webnode.cz/products/caste-otazky-o-xado-/" onclick="window.open(this.href);return false; jak to dopdlo to nevím, ale dal jsem to do motorovýho oleje i do diferáků a a najel jsem s tím 20000km motor nebyl tak hlučnej a zdálo se mi že to i líp jede.. Nabízel to tam nějakej ing. Sergej Thokar MIloš II

[Navi]

Tak zase sem dám odkaz na tento článek: http://www.audi-club.cz/rady.php?cislo=169" onclick="window.open(this.href);return false;
Je sice dlouhý, ale je tam dopodrobna rozebrána problematika olejů a i aditiv do nich. Kdo si chcete do motoru lít něco jiného než jen předepsaný olej, tak si to nejdřív pořádně přečtěte.