Mirko píše:Vytvořít poradnu pro začínajicí veteránisty je chvályhodné, vytvořit dogma pro renovaci veteránu je mi odporné. You own it, you rock it... Navíc: bavíme se tady o masovém produktu, nejsou to designerské unikáty, ani třikrát vyrobené Buggati Royale, unikát z něho vznikne právě až po renovaci ...a když to zprasíš vemeš dalšího...
Mirko
Ono v tomto tématu nejde o to vytvářet nějaké dogma, ale aby Ti zkušenější poskytli technickou, historickou a možná i morální podporu těm, kteří budou renovovat. Pokud ten který majitel LR připraveného na renovaci bude mít chuť kontaktovat jakousi "radu starších", kteří na jeho auto a navrhovaný postup řeknou svůj názor, doporučení, pomůžou vyhledat historii auta, atd., atd. Vše samozřejmě na dobrovolném prinicpu z jedné strany a na technicko-historicky fundovaném principu z druhé strany. Tak to cítím já.
Staré Land Rovery nejsou samozřejmě tak vzácné jako Buggati Royale, ale to neubírá jak těm LR, tak i jejich majitelům právo na co nejlepší a nejvěrnější renovaci. Myslím, že většina z nás (nechci se nikoho dotknout) se pohybuje v trochu jiné finanční dimenzi než jsou veteráni jako Royale, atd., ale to nijak nesnižuje to čím se zabýváme. Pečujeme o technické dědictví a hezké vzpomínky na minulost. Samozřejmě se na tomůžou veteránisti, kteří se zbývají "opravdovými" veterány (třeba 100 let staré) na nás dívat skrz prsty, ale věřte, že aspoň co se týče přístupu veteránistů ze západní Evropy toto nehrozí. A dokonce v LR komunitě v GB si CZ LR hnutí vydobylo za těch cca 10 let co jsme v kontaktu vcelku výborné renomé.
Series LR aktuálně zaznamenávají strmý vzestup cen, sám jsem byl svědkem dražby SI 1949 v Anglii (Bonhams), kde prodejnác cena byla kolem 18000 liber, ceny letí nahoru i u S2, S2A a dokonce i slavná a největší sbírka LR v Dunsfoldu se začala dívat po S3 v krásném a původním stavu...o ty S3 o kterých ještě před pár lety sami Angličané říkali pohrdavě "plastic"... teď zjišťují, že vlastně těch trojek v hezkém a původním stavu moc nezbylo.
Je důležité si taky uvědomit, že LR Series byly primárně pracovní auta, workhorse, a málokteré z nich mělo lehký život. O to míň v hezkém a původním stavu jich zůstalo... Když jsem si před deseti lety kupovat první S2A tak jsme si s bráchou mysleli, že to, že je ještě pořád v původním laku je u S2A normální..., ale postupem času člověk zjistil, že naopak původní lak je velká vzácnost, ta těch deset let bych spočítal na prstech jedné ruky kolik se objevilo Series LR v původním laku.
Mohl bych o tom psát elaboráty, ale nebudu..., když bude někdo chtít pomoci a poradit, udělám to pokud budu vědět.
Series LR jsou krásná auta, která mají duši, auta jednoduše geniální, auta která mají v sobě vůni anglického venkova a zároveň vůni africké divočiny, i trochu té aristokracie (LR používala na "přehlídky" - návštěvy poddaných i královna, ostatně sama ještě donedávna řídila svou starou zelenou 110 s 2.5D) věřím, že pokud to z nich někdo taky tak cítí, bude se k nim i chovat s repektem a úctou. A věřte, že potom takový dědek bude váš nejvěrnější kamarád...
Raději už končím...
P.S.: jak se tady někde řešily měděné vs. ocelové brzdové trubičky - tohleby mně osobně rozhodně netrápilo...
Country boy...